18. prosince 2016


Vkládám do úst první lžičku,
něco mi to připomíná,
ale co?!

Vkládám do úst druhou lžičku,
bože, mňam,
připomíná mi to něco z dětství.

Vkládám do úst třetí lžičku,
mňááám, blaho na jazyku,
jo, ano, už vím, už to mám.

Je to zhmotněné Monte,
ten malý a příliš drahý jogurt Monte,
který nám mamka kupovala jen výjimečně,
a teď ho mám hned celý koláč.
0

11. prosince 2016



Kynuté těsto je můj oblíbenec,
buchty, koláče, šátečky.

Jsem kynutý nadšenec,
s tvarohem, s mákem, s povidly.

Kynuté těsto je můj snídaňový milenec,
záviny, mazance, vánočky.

Je můj celoživotní snoubenec,
se skořicí, s ořechy.

Kynutá dobrota s vůní Vánoc,
skořicové chleby, chlebíčky.

0

3. prosince 2016


Žili, byli děd a bába.
Jednoho dne děd zasadil řepu, která vyrostla a byla veliká převeliká.
Dědek táhl, táhl, ale řepu nevytáhl.

Zavolal si na pomoc bábku.
Bába se chytla dědka, dědek řepy a tahali, tahali, ale nevytáhli.

Zavolali na vnučku.
Vnučka se chytla babky, babka dědka, dědek řepy a táhli, táhli, ale nevytáhli.

Zavolali na pejska.
Psík se chytil vnučky, vnučka babky, babka dědka, dědek řepy a táhli, táhli, ale nevytáhli.

Zavolali na kočičku.
Kočka se chytla psíka, psík vnučky, vnučka babky, babka dědka, dědek řepy a táhli, táhli, ale nevytáhli.

Zavolali na myšku.
Myš se chytla kočky, kočka psíka, psík vnučky, vnučka babky, babka dědka, dědek řepy a táhli, táhli a najednou řepa udělala „rup“ a byla venku.

Z řepy se udělal koláč a všichni žili šťastně až do smrti...


0